V případě výhřezu meziobratlové ploténky je nejčastější obtíží pacienta bolest, která je zpravidla ostrá, vystřelující do dolní končetiny. Často je doprovázena mravenčením či brněním. V některých případech se přidává slabost svalů a snížení nebo ztráta citlivosti. Tyto obtíže jsou zpravidla v typické lokalizaci odpovídající postiženému nervu. Odborně stav nazýváme radikulárním (kořenovým) syndromem. Bolesti přímo v zádech nebývají výrazné nebo nejsou žádné. Bolesti do dolní končetiny naprosto dominují. Bolesti se často zhoršují kýchnutím či tlačením na stolici. Ve vzácných případech, kdy je výhřez tak veliký, že vyplní celý páteřní kanál, může dojít i k poruše močení (pacient musí při močení značně tlačit, nebo se nevymočí vůbec). V takovém případě se může jednat o akutní stav vyžadující urychlenou operaci. Výhřez meziobratlové ploténky v oblasti hrudní páteře se může projevit brněním nebo mravenčením dolních končetin a zhoršováním chůze v důsledku tlaku na míchu (tzv. myelopatií).
Bolest, jen ostrá bolest. Jediné, na co se člověk dokáže soustředit, je hledání takové polohy, aby ho jeho tělo neposlalo v bolestech hned k zemi. Nic jiné nevnímá, nevnímá péči blízkých, je mu všechno jedno, z člověka se stává sobec a myslí jen na jedno. Vytváří si pomocné berličky, které se mohou druhým zdát směšné. Uvítá, když se může v půli cesty posadit, odpočinout si. Raději ji provizorně opraví, naplno ji opravit nemůže. Funguje to. Pád si dovolit nemůže, nepostavil by se už. Člověk v bolestech tupě vnímá fragmenty bytu, které naznačují jeho postup vpřed i zpátky, tam, kam musí. 90 ostrých dní L5S1.
Člověk, který něco podobného prožije, změní své priority, stává se flegmatický k věcem, které přímo neohrožují zdraví. Je odměřenější, uvolněnější, stává se víc racionálním.
